MONITORING TRASOVÁNÍ 10 (6.-14.11.2021)

Zásadní zjištění a doporučení:

1. Trasování nestíhá. Problém představuje hlavně trasování pozitivních případů, kterých se za sledovaném období podařilo do 24h vyřešit v průměru jen 26%. Pro porovnání, v březnu 2021 se dařilo v průměru do 24h vyřešit 80-90% pozitivních případů. V materiálech schválených vládou v loňském roce je navíc uveden jako cíl Chytré karantény 90% pozitivních případů vytrasovaných do 24h. Je tedy nutně potřeba navýšit kapacity trasování, zvlášť vzhledem k tomu že čísla infikovaných v posledních dnech rostou.
2. Průměrně se daří vytrasovat jen okolo 2 rizikových kontaktů na jeden uzavřený pozitivní případ (přičemž trasování se zaměřuje na kontakty za 2 dny před pozitivní indikací testu nebo před objevením příznaků). Data ze sociologických průzkumů ukazují, že lidé mají bez roušky delší kontakt bez respirátoru v průměru s 20 lidmi za týden. Průměrný počet kontaktů, kde ani jedna strana nemá imunitu, je 4.7.
3. Tisíce pozitivních případů jsou každý den uzavřeny z pohledu trasování automaticky pouze zasláním sms zprávy. V takových případech hrozí, že se rizikové kontakty těchto případů do systému vůbec nedostanou a tudíž mohou dále šířit nákazu v populaci. Například nedávné výsledky sociologického průzkumu Život během pandemie ukazují, že přes 60% lidí, kteří se setkali s pozitivním nebo pocítili příznaky, na testy vůbec nejde.
4. Rozdíly mezi kraji jsou markantní, vyrovnání těchto nerovností představuje zásadní krok k zefektivnění trasování.
5. Plánům Chytré karantény více využívat automatického sběru dat pomocí sebetrasování fandíme, nicméně je potřeba zajistit jejich další využití. Momentálně se v rámci trasování dále využívají data jen z části vyplněných sebetrasovacích formulářů. Tuto snahu by také bylo třeba doplnit o kampaň, která by informovala veřejnost o sebetrasování a jeho výhodách, jinak nelze předpokládat vyšší míru využívání této služby. 
6. Je alarmující, že i po více než roce fungování Chytré karantény nejsou zde rozebírané problémy vyřešeny. V mnohých ohledech, například procentu vytrasovaných pozitivních do 24h, má nyní Chytrá karanténa horší výsledky než během loňského podzimu i letošního jara. To ukazuje že a) Chytrá karanténa fungovala a může fungovat efektivněji, a b) vedení Chytré karantény se nebylo schopné adekvátně poučit z předchozích vln a připravit se na letošní podzim. Náprava je přitom potřeba okamžitě, protože nynější vlna pandemie je již v plném proudu.

Analýza dat

V posledních měsících byla otázka trasování z veřejné diskuze téměř zcela vytěsněna ve prospěch diskuzí ohledně očkování. Je třeba ale vzít v potaz, že očkování představuje spíše dlouhodobou strategii ke zmírnění pandemie, jejíž efekt se projeví až cca 6 týdnů po první dávce. Zvýšení proočkovanosti nyní tudíž bude mít dopad na situaci nejdříve po Vánocích. V situaci, kdy nastávající i současná vláda odmítá možnost lockdownu, je tak trasování jednou z mála „krátkodobých“ strategií, jak probíhající vlnu pandemie zmírnit (spolu například s důsledným kontrolováním O-T-N). Data z Chytré karantény z posledních týdnů nicméně naznačují, že kapacity trasování jsou přinejlepším nedostačující.

1. Rychlost trasování

Za období 6.11.-12.11.2021 se pracovníkům KHS podařilo do 24 hodin vyřešit průměrně 26% pozitivních případů. Pro porovnání, během března 2021 se dařilo průměrně do 24h vyřešit 80-90% případů. V materiálech schválených vládou v loňském roce je přitom uveden cíl 90% pozitivních případů vytrasovaných do 24h. 

Procenta vytrasovaných pozitivních případů za jednotlivé dny jsou znázorněna oranžovou barvou na Grafu 1. Na Grafu 2 je znázorněno procento vytrasovaných pozitivních případů za období září 2020 – květen 2021. Je vidět, že je možné aby rychlost trasování splňovala svůj stanovený cíl, nebo se tomu alespoň blížila. O to více je překvapující, že se po více jak roce fungování Chytré karantény nacházíme na číslech, která jsou mnohdy horší než na jejích prvopočátcích.

Za období 6.-12.11.2021 se pracovníkům KHS dařilo do 24 hodin vyřešit průměrně 65% rizikových kontaktů, více jak 2x více než v případě pozitivních případů. Procento vytrasovaných rizikových kontaktů za jednotlivé dny je znázorněno modrou barvou na Grafu 1. Pro porovnání na Grafu 3 je vidět vývoj procenta rizikových kontaktů vytrasovaných do 24h v období září 2020 – květen 2021. Je vidět, že ačkoliv trasování rizikových kontaktů na tom v současnosti není tak špatně jako trasování pozitivních případů, Chytrá karanténa byla v minulosti schopna podávat i lepší výsledky. 

Průměrný počet vytrasovaných rizikových kontaktů za posledních 7 dní je 1.96. Toto číslo je sice větší než po většinu období podzim 2020 – jaro 2021, nicméně je třeba podotknout že momentálně neplatí v zásadě žádná opatření, která by kontakty omezovala a podle posledního průzkumu Život během pandemie (za týden 1.-7.11.2021) respondenti hlásí průměrně 4.7 delších kontaktů, kde ani jeden z členů není imunní (a až 20 kontaktů týdně bez respirátoru s alespoň jedním imunním členem).

Zajímavý je markantní rozdíl mezi rychlostí trasování pozitivních a rizikových kontaktů – trasování rizikových kontaktů do 24h je více jak 2x úspěšnější. Tento rozdíl by mohl vznikat důsledkem toho, že pracovníci KHS dohromady řeší vždy pozitivní případ a jeho přidružené rizikové kontakty, což by odpovídalo poměru cca 1 pozitivní ku 2 rizikovým. Nicméně na úrovní jednotlivých krajů tento poměr zachován není (viz níže).

2. Rozdíly mezi kraji

Rychlost trasování se nadále mezi kraji markantně liší. Například v Plzeňském kraji je KHS schopna vyřešit do 24h jen 7% pozitivních případů, zatímco v Karlovarském Kraji je to 77% (za období 8.-14.11.2021). Na nízkou výkonnost KHS v Plzni předchozí monitoringy již upozorňovaly a je třeba podotknout, že nyní je situace ještě horší než v období říjen-prosinec 2020. Procenta vyřešených případů do 24h v různých krajích jsou zobrazena na tomto grafu:

3. Počet automaticky uzavřených případů

Pokud se trasovačům nepodaří osobu kontaktovat do 24h, případ je automaticky uzavřen tím, že je osobě poslána sms zpráva. Počty automaticky uzavřených případů se v posledních dnech pohyboval v řádu desítek až stovek u rizikových kontaktů, ale v řádu několika tisíc u pozitivních případů (do té míry, že některá čísla překročily hranice grafu a nejsou v rámci reportu Chytré karantény viditelná). V sms zprávě je sice podle všeho rizikový kontakt vyzván k vyplnění sebetrasovacího formuláře, ale není jasné, zda je případ nějak dále řešen v případě, že dotyčný sebetrasovací formulář nevyplní. Uzavření tolika pozitivních případů jen automatickou sms zprávou tedy může znamenat, že jejich kontakty již KHS identifikovány nebudou. To podkreslují i nedávná data ze sociologických průzkumů, ze kterých vyplývá že přes 60% lidí, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženým či pocítilo příznaky, na testy vůbec nejde.

4. Sebetrasování

Mezi dny 7.-14.11.2021 bylo vyplněno v průměru 3,857 sebetrasovacích formulářů denně, tedy asi 39% z průměrného počtu nových pozitivních případů za stejné období. To je navýšení oproti květnu 2021, kde podle dat sesbíraných v rámci průzkumu Život během pandemie sebetrasovací formulář použilo 23% respondentů (viz. Odborná příloha, kapitola 2). Nicméně jen data z 2-3000 z těchto formulářů denně jsou opravdu použitá (přesné počty nejsou v reportech Chytré karantény dostupné).

Procento lidí, kteří formulář použili, je navíc pravděpodobně nadhodnoceno, protože celkový počet zahrnuje pouze pozitivní případy, nikoliv rizikové kontakty, kteří sebetrasování také využívají.

5. Počet trasovačů

V období 6.-14.11.2021 se trasování aktivně zúčastnilo 1,233 trasovačů, z toho průměrně 640 tvořili pracovníci hygieny a 593 ostatní trasovači. O víkendech oproti všedním dnům ale počty trasovačů klesly v průměru o 44% (v případě trasovačů z pracovníků hygieny klesly počty v průměru o 54%, v případě ostatních o 30%). Klíčovou změnou oproti minulosti je nižší zapojení externích call center. V souvislosti s touto ztrátou  avizoval šéf Národní agentury pro komunikační a informační technologie Vladimír Dzurilla, že trasování se čím dál více bude spoléhat na sebetrasování a to jak pro pozitivní případy, tak i pro rizikové kontakty. Jak ale ukazují data výše, jen část z dat ze sebetrasování se daří v rámci Chytré karantény dále využít.

Závěr

Trasování není připraveno na momentálně probíhající vlnu pandemie a jeho indikátory ukazují, že jeho rychlost je v mnohém nižší než v loňském roce. Zvláště znervózňující je nízké procento vytrasovaných pozitivních případů do 24h a rozdíly v efektivitě mezi jednotlivými kraji. Vzhledem k tomu, že kvalita trasování zásadně ovlivňuje průběh pandemie v krátkodobém horizontu, by navýšení kapacit Chytré karantény mělo být prioritou.

Josefína Weinerová